BUZOLA

Buzola je jednoduchý přístroj, sloužící k orientaci v terénu, určování světových stran a měření azimutu. První buzolu sestrojil český vynálezce Josef Ressel.

Základem buzoly je kompas, který svou střelkou ukazuje na magnetický pól Země. Pro běžné účely orientace je to dostatečně přesný směr k severnímu zeměpisnému pólu Země. V případě potřeby přesného měření je nutné vzít v úvahu magnetickou deklinaci Země a měření korigovat.

Dále je buzola opatřena průzorem, kterým se nastavuje směr k bodu v terénu. Měření se provádí pomocí otočného kotouče se stupnicí s vyznačenými úhly. Světové strany jsou označeny počátečními písmeny jejich českého nebo anglického názvu.

• N - sever (North)
• S - jih (South)
• E - východ (East)
• W - západ (West)

Uprostřed kotouče jsou vyznačeny rysky, které jsou rovnoběžné se směrem sever – jih na stupnici.

Buzola také bývá na jedné hraně opatřena měřítkem, které je možné použít pro odčítání vzdáleností v mapě. Další pomůckou je zrcátko připevněné tak, aby bylo možné při pohledu průzorem také sledovat střelku a udržovat orientaci celé buzoly.

Zorientování mapy

U topografických map všeobecně platí, že sever je vždy nahoře. K tomu, abychom zjistili, kde je sever ve skutečnosti, používáme busolu nebo kompas. Na busole je dobré si nejprve nastavit značku severu proti indexové rysce, vyryté ve středu nosné desky. Busolu položíme na vodorovnou podložku a až se magnetka ustálí, otáčíme pomalu tělem busoly tak, aby se označený hrot magnetky kryl s písmem označujícím sever. Chceme-li v terénu pracovat s mapou, musíme ji nejprve zorientovat, tzn. natočit mapu tak, aby sever na mapě souhlasil se skutečným severem. Proti indexové rysce nastavíme stupnici 0° (sever). Busolu přiložíme záměrnou hranou k pravému okraji mapy tak, aby záměrné zařízení směřovalo k hornímu okraji severu mapy. Celou mapu s přiloženou busolou potom otáčíme tak, aby se označený sever na magnetce kryl se severem na stupnici úhloměrného kruhu busoly, a tím i severem na mapě.

Měření azimutu na mapě

Buzolu přiložíme na mapu tak, aby její hrana spojovala místa, mezi kterými azimut měříme, a aby šipka na pravítku buzoly mířila správným směrem (třeba ve směru pochodu, chystáme-li se podle azimutu jít).

Kolečko stupnice natočíme tak, aby sever na stupnici mířil na sever na mapě.

Většina buzol má na spodní straně kompasu se stupnicí čáry ve směru sever – jih. Přesně buzolu nastavíme tak, aby tyto čáry byly rovnoběžné se severojižní-mi čarami čtvercové sítě na mapě.

Při měření na mapě nemusí být mapa zorientovaná, nezajímá nás tedy skutečný sever, a proto nepoužíváme střelku.

Měření azimutu ve skutečnosti

Buzolu (respektive šipku na pravítku buzoly) namíříme na objekt, jehož azimut chceme měřit, a otáčíme stupnicí tak, aby střelka mířila na 0° na stupnici.

Azimut potom odečteme na stupnici v bodě vyznačeném na pravítku. Při měření musí být buzola ve vodorovné poloze, aby se střelka mohla bez problémů otáčet.

U pravítkové buzoly nelze zároveň mířit buzolou na cíl a sledovat střelku a stupnici, je třeba střídat pohled na cíl a na buzolu, měření tedy není moc přesné. Tento problém eliminují částečně buzoly se zrcátkem, úplně buzoly prizmatické.

Určení směru ve skutečnosti podle azimutu

Na stupnici nastavíme požadovaný azimut a buzolou otáčíme, dokud střelka nemíří na 0° na stupnici. Pravítko buzoly potom ukazuje požadovaný směr.

Pochod podle azimutu

Postupujeme tak, že určíme směr podle azimutu (viz výše) a vybereme si v tomto směru orientační bod, který bude z celé trasy k němu viditelný. Když k němu dojdeme, zaměříme další bod a tak dále... Rozhodně se podle azimutu nechodí tak, že bychom drželi buzolu v ruce a za chůze se snažili udržet správný směr, alespoň za dobré viditelnosti ne. Ve tmě či mlze nám nic jiného nezbývá, i když to není zrovna přesné.

Co dělat, když při pochodu podle azimutu narazíme na překážku,kterou není možné přejít? Obejdeme ji, a buzola nám pomůže vrátit se zpět na původní trasu. Ve vhodné vzdálenosti před překážkou změníme azimut tak, abychom se překážce vyhnuli – například o +40°. Vyrazíme tímto novým směrem a měříme vzdálenost, kterou jsme tímto směrem ušli. Když se ocitneme vedle překážky, pokračujeme dál podle původního azimutu. Za překážkou se na původní trasu vrátíme tak, že ujdeme odměřenou vzdálenost o azimut opravený opačně, v našem případě tedy o –40°. Měli bychom se tak ocitnout zpět na původní trase. Jak to vypadá napoví obrázek.